Metody a formy vzdělávání

Sfumato

Sfumato?! Výtvarníci vědí, Mona Lisa, metoda světla a stínu, žádné ostré linie… Ale co společného má se čtením?!

Mnoho.

Metoda čtení Sfumato staví na poznání, že hlásku, kterou vyslovujeme už máme přečtenou, naše oči se tedy zaměřují na písmena následující, která v mozku zpracujeme a následně vyslovujeme, a která také slyšíme. Jde tedy o plynulý proces, který se nevrací ani nepředbíhá, nemá ostré hrany a nedeklamuje.

Vzpomínáte? Když jsme se učili číst, skládali jsme „m-á, m-a“ a nakonec nám z toho nějak vyšlo „máma“, první texty jsme nějak proklopýtali, s většími nebo menšími obtížemi. Čtení nás moc nebavilo a smysl prvních čítankových textů jsme lovili dost těžko. Písmena se pletla, zvlášť ta, která mají bříško jednou vpravo a pak vlevo.

Sfumato učím už druhý rok a děti popsané potíže se čtením nemají. A to se písmenka učíme ve všech tvarech naráz. Jak to? První písmena totiž čteme pomalu, voláme je a šeptáme, hrajeme si s nimi a prožíváme celým tělem. Když má písmeno svůj příběh lépe se pamatuje. Neslabikujeme, čteme plynule, od dvou, tří a čtyřpísmenkových spojení, a pak už je jedno, kolik písmen slovo má. Čtecí proces mají žáci upevněný a ví, jak vyzrát na každý text.

Ještě, než se pustíme do psaní, učíme se pracovat s plochou papíru, respektovat linky a vnímat linie tvarů, které pak znovu objevujeme při psaní písmen. Věděli jste, že skoro všechna čísla je možné schovat do oválu? Než děti napíšou první písmeno, mají ve svém portfoliu spoustu obrázků, ve kterých trénovali všechny tahy, které budou při psaní potřebovat. S radostí a bez drilu.

A jak to vím? Když byl náš první školní rok se Sfumatem skoro u konce, prvňáčci četli čtyřpísmenková slova, psali krasopisem a zvládali diktáty na tabulky, přišla za mnou malá delegace se zásadní otázkou: „A paní učitelko, kdy už se začneme učit?!“

Znáte něco lepšího?

Bc. Vanda Rybánská

Pocitová místnost

Již druhým rokem používají děti z naší školy pocitovou místnost, která je pro děti obzvláště příjemná, kde využívají světelné, zvukové prvky často spojené s vůní a hudbou, která vyvolává smyslové pocity. Tento prostor má široké využití a slouží k stimulaci smyslů, relaxaci, evokuje pocit bezpečí, navozuje pocit pohody a uvolnění, ale i k aktivizaci dětské fantazie, emocionality a psychiky.  My jej často využíváme k předcházení možného afektu, stresu a stereotypnímu chování. Děti mají možnost odpočinku, poslechu relaxační hudby a pohádky. Prostřednictvím senzomotorických hraček podněcujeme jejich zvídavost a podporujeme lepší schopnost učení. Místnost je vybavena polštáři, zátěžovou dekou, kterou milují a využívají hlavně autisti.  Vytvoření místnosti pomáhá dětem k seberegulaci a naplňuje jejich základní potřebu bezpečí. Smyslové zážitky stimulují primární smysly bez potřeby intelektuální aktivity. Důvěře a uvolnění napomáhá nedirektivní nebo zplnomocňující přístup pedagoga a asistenta. Tato metoda je určena zejména dětem s vývojovými poruchami, s mentálním postižením nebo kombinovaným postižením a s poruchami autistického spektra.

Bc. Blanka Poláchová 

Snoezelen

Snoezelen na naší škole slaví již 10. narozeniny…

Je tomu již 10 let, co se nám za podpory sponzora podařilo na naší škole zařídit
učebnu s multismyslovým prostředím tzv. Snoezelen. Řadu let tak mohou naši žáci
využívat tento koncept jako doplněk při vzdělávání. Původní myšlenka pochází
z Holandska, autory tohoto nápadu byli dva mladí pečovatelé v sociálních službách,
kteří chtěli svým klientům poskytnout smyslové zážitky na různá témata v jednom
prostředí, aniž by museli opustit domov, což by pro mnohé z nich bylo obtížně
realizovatelné vzhledem k jejich zdravotnímu stavu. Postupně tento koncept ale
rozvinuli a rozšířili jeho využitelnost pro širší spektrum uživatelů a přenesli ho i do
prostředí škol, kde je již řadu let využíván v rámci smyslového tréninku a stimulace.
Žákům se v tomto prostředí nabízejí žádoucí smyslové podněty, rozvíjí se smyslové
soustředění a diferenciace a prohlubuje se schopnost koncentrace na cílenou činnost,
schopnost senzorické integrace, posilují se sociální vztahy ve skupině za současného
rozvoje komunikačních dovedností. Možnosti Snoezelenu jsou nepřeberné, je to
prostředí pro relaxaci a uklidnění, ale zároveň poskytuje široké spektrum možností pro
zážitkovou výuku, kdy je učební látka žákům představena názornou, atraktivní a
snadno zapamatovatelnou formou. Hlavními komponenty jsou projektory, kterými se
dokresluje atmosféra místnosti a promítá požadované téma, vodní lůžko, které slouží
k uvolnění organismu a umožňuje vnímání vibrací hudby pro žáky se sluchovým
postižením, vodní bublinkový válec, aparatura s vibracemi, hvězdné nebe, lávové lampy,
světelný interaktivní buben a kostka, optická vlákna na prosvícení a poznávání
struktury materiálů a řada dalších doplňujících smyslových pomůcek a efektů.
Snad právě pro názornost výuky a poznávání nové látky všemi smysly je Snoezelen
velmi oblíbený u žáků všech tříd naší školy.

Mgr. Jiřina Houdková

Skills Builders

Skills Builder – vzdělávací plán pro výuku měkkých dovedností

→ rozvíjí 8 základních měkkých dovedností
→ je určen pro učitele a žáky základních škol

Zásady výuky:

1. V jednoduchosti je síla 2. Začněte včas a vytrvejte 3. Sledujte pokrok

4. Zaměřte se na konkrétní
dovednost a krok

5. Dovednosti pravidelně
procvičujte

6. Propojujte dovednosti se
životem mimo školu

Feuersteinova metoda

Profesor Reuven Feuerstein je světově proslulý pedagog a psycholog, který sestavil
ucelený systém pracovních listů, které rozvinou žákovy poznávací funkce, jeho schopnost
projít učením v souvislostech a dají mu jistotu, že zvládne problémy, se kterými se setká.
Metoda přináší umění vytvořit si strategii řešení úkolu, upevňuje sebedůvěru, odstraňuje z
naší práce impulzivitu a strach z chyby, rozvíjí vyjadřování a respektování jiného názoru a
pomůže nám lépe se orientovat ve vlastním životě.
V padesátých letech začal Feuerstein pracovat v Izraeli s dětmi, které nepodávaly ve škole
dostatečné výkony. Všímal si, že některé z nich selhávají ve škole, protože nejsou schopny se
vyrovnat s formální situací učení, ale v mimoškolním prostředí, ve hře, při práci, která
zahrnuje komplexní dovednosti, se nijak od svých vrstevníků neodlišují. Jiné děti se naučí
novým dovednostem, ale druhý den nebo i za několik hodin tyto dovednosti ztrácejí. Někdy
tak dalece, že se zdá, jako by se nikdy s těmito informacemi a dovednostmi nesetkaly. Jsou
děti, které se něčemu naučí, ale nedovedou naučený poznatek aplikovat v nové situaci. Děti,
které nepodávají ve škole dostatečné výkony, mohou se doma při práci nebo ve hře projevovat
zcela v normě.

Při práci s Feuersteinovou metodou je kladen důraz na rozvíjení řeči. Systematicky se
podporuje slovní zásoba, obsahově a formálně přesné vyjadřování. U dětí se podporuje
vnitřní motivace k učení prostřednictvím slovní formulace „rozmysli si to“. V logu celého
programu stojí: „Nechte mě, já si to rozmyslím…“ Děti jsou k tomu vybízeni u každého
úkolu, takže se to postupně stává součástí jejich strategie. Tím je také kontrolována a
omezována jejich hyperaktivita. Dítě kromě toho přijímá podíl odpovědnosti z učení.
Nehodnotí se známkami, děti se nedělí na dobré a špatné. Mají být motivovány způsobem
práce. Každému dítěti se má umožnit, aby bylo úspěšné. Jsou stimulovány otázkami.
Nepoužívá se soutěžení, protože se respektuje osobnostní tempo každého dítěte.
Děti se mají naučit reflektovat své myšlení a vhled. Mají se naučit hodnotit své poznávací
dovednosti. Zobecnit způsoby uvažování.

Mgr. Jana Vlastníková

Montessori

Průkopnicí této metody je italská lékařka a pedagožka Maria Montessori.
Tento vzdělávací systém vychází z potřeb dítěte a učí ho rozvíjet jeho přirozené schopnosti,
dovednosti a smyslové vnímání. V naší třídě se zaměřujeme na podporu samostatnosti,
kreativity a přirozeného rozvoje dítěte skrze praktické zkušenosti a vlastní objevování.
V dnešní době vnímáme jako velmi důležité rozvíjet slušnost, úctu, respekt, galantnost,
schopnost si pomáhat a spolupracovat. Děti potřebují pobývat v prostředí, kde zažívají
pohodu, mír, laskavost, a proto jim jdeme příkladem a snažíme se o celkovou harmonii, která
pak působí
i na všechny kolem. Den začíná společným přivítáním, krátkou společnou aktivitou a poté si
žáci vybírají aktivity podle svého zájmu a tempa. Učitel je zde spíše průvodcem, který
pozoruje, individuálně pomáhá dětem, nabízí nové materiály nebo ukazuje postupy.
Montessori přístup podporuje vnitřní motivaci k učení a zodpovědnost za vlastní pokrok.
Hodně času trávíme učením venku, protože v přírodě se žáci lépe soustředí, vnímají
informace všemi smysly a děti se zapojují do aktivního poznávání světa kolem sebe.

Mgr. Monika Knapová